Dávejte to nejlepší, ale s rozmyslem

prilis_mnoho_maja_bourkova

Tohle zamyšlení vzniklo na základě několika rozhovorů s mými klienty a kolegy. Míváme přirozené tendence dát ostatním ze sebe co nejvíc, to nejlepší, vést je cíleně k jejich zlatému grálu. Nojo, ale co když oni sami tam mají ještě nějaký mezikrok? Nebo dokonce o ten zlatý grál (v našem podání) prostě nestojí, protože jej spatřují v něčem jiném?

Chci pro vás to nejlepší (navzdory vašim potřebám)

Narvete do toho kus sebe, svůj čas, energii, znalosti, a čím vím to tam hustíte pod tlakem, tím víc to padá ze stolu. Marnost nad marnost, co?

Vaším úkolem ovšem není přebírat na sebe zodpovědnost za svoje blízké, partnery, ba ani klienty. Průvodce (účetní, zubařka, masér, kdokoli) je nástroj. Zdroje i nastavení, zda pomoc přijmeme nebo ne a nakolik, máme každý svoje vlastní. V sobě.

Umíte včas zabrzdit?

Je dobré si to stále připomínat, zvlášť ve chvílích, kdy už sami padáte na tlamku (ale raději mnohem dříve).

Pusťte to. Pracujte s vědomím, že děláte v danou chvíli to nejlepší co umíte, ale přijměte fakt, že druhá strana si z toho vezme pouze to, co v danou chvíli právě má a zvládne přijmout. Není to vaše. 

Ušetříte si spousty energie, kterou můžete pro změnu investovat do sebe. Trochu nezvyk, co? Tak hurá na to. Každou takto ušetřenou molekulu „nevyžádané“ péče dopřejte sobě. Taky proto, abyste následně měli dost sil pro druhé i na příště a nekrájeli se z vlastních – posledních – sil na nudle do jejich salátu.

PS: potřebujete zpomalit? Pojďte se mnou na procházku do lesa. Vyčistit si hlavu, pořádně se nadechnout a pustit všechno, co k vám nepatří.

Napadlo vás něco k příběhu? 

napište mi

Přidejte se do facebookové skupiny, kde si o podobných tématech povídáme.

do skupiny tudy

Nebo se přihlaste k odběru novinek