Jak se správně rozhodnout

Rozhodnout se – to je to, oč tu běží

Někomu se při slově rozhodnutí ježí chlupy na krku a vymyslí si deset jiných činností, jiný jde do akce a za minutu je hotovo.

V procesu rozhodování hraje roli mnoho aspektů. Ty zásadní jsou mj.:

naše momentální nálada a energie
objektivní i subjektivní okolnosti
optika, s jakou se na sebe aktuálně díváme (sebedůvěra, vnitřní sabotéři atp.)
zkušenosti, domněnky a očekávání

Jinak se rozhodujeme v pohodě a klidu, jinak pod tlakem. Jinou volbu činíme, jedná-li se pouze o nás a jinou v případě, že svým rozhodnutím ovlivníme další lidi.

Někdy na nás tlačí okolí (rodina, partner, kolegové, šéf). Někdy se prostě jen bojíme zvolit jedinou možnost, protože vybrat si znamená začátek nebo konec. Míváme strach ze změny. A tohle všechno přímo či nepřímo ovlivňuje způsob, jakým se rozhodujeme.

Můžeme si své rozhodování nějak usnadnit?

Snídaňové menu: Káva a Sofiina volba

Vybíráme si a volíme každý den, od rána do večera. Když minimalizujete počet rozhodnutí, která děláte opakovaně (třeba v rámci denních rutin), ušetříte si čas a energii na to důležité.

Zjednodušujte. Proškrtejte svůj pomyslný seznam všeho, co je nezbytné rozhodnout v běžném dni. Vážně tohle všechno potřebujete řešit stále dokola?

Udělejte si mustr. Nastavte automatizaci. Uzpůsobte si své pracovní prostředí a svůj domov tak, abyste mohli žít a pracovat s větší lehkostí a bez nadbytečné zátěže neustálého opakování rozhodovacích procesů s podobným výsledkem.

Variabilní šatník (tzv. capsule). Jídelníček / nákupní seznam na týden či měsíc dopředu. Často používané předměty na stejném místě. Denní rutiny, efektivní pracovní návyky.

Tím vším ušetříte spoustu času a energie k rozhodování, kterou můžete využít mnohem lépe. Třeba na zásadní výběr byznys partnera, stanovení priorit k dosažení cílů nebo správnou volbu, jak zdravěji naložit se získaným časem.

Když mi v rozhodnutí brání vnitřní kritik

Ve chvílích, kdy se potřebujete rozhodnout pro nějaký důležitý životní krok, někdy přicházejí ke slovu naši vnitřní sabotéři a snaží se nám do toho hodit vidle. Rozmluvit nám to předem, odsoudit k nezdaru, předvyděsit… A to prostě nechceš.

Naši vnitřní sabotéři mají často kořeny v dětství. Zdánlivě nevinná věta, komentář rodičů, starších sourozenců nebo učitelů vystavěla betonový koridor, kterým se bezhlavě řítíme, aniž by nás napadlo z něj jednoduše vylézt a určit si vlastní směr a cestu.

co když na to ještě nejsem (neumím) dost?
co když někdo přijde se stejným nápadem jako já?
co když zapomenu text nebo ztuhnu?
co když na to kývnu a oni se mi vysmějí?

Co když… je past. Úplně stejná jako předpoklad, že to dopadne stejně blbě jako vždycky.

Co dělat, když nás přepadne negativní myšlenka ještě před akcí?

Důležitý bod – zastavte se. Dejte stopku svým pocitům, čapněte je za pomyslný límec a postavte si je pěkně před sebe.

Jsou to skutečně vaše pocity, nebo cizí myšlenka, kterou vám nasadili do hlavy? Pořádně toho tvora prozkoumejte. Můžete se ho i přímo zeptat, odkud se vlastně bere.

Jakmile budete mít jasno v původu tohoto vzorce chování, promyslete, jestli to takhle v životě ještě potřebujete, nebo jej chcete zrušit. Poděkujte svému vnitřnímu našeptávači, jasně mu řekněte, že tohle už není potřeba a bez negativních emocí jej vědomě propusťte.

Další informace k tématu vnitřních sabotérů (a jak si na ně posvítit) najdete zde v článcích.

Když se zaseknu na detailech nebo se bojím, co všechno se pokazí

Stává se vám, že svoji pozornost zaměřujete na detail, který přitom může, ale taky vůbec nemusí ovlivnit celý původní záměr?

Na co se soustředíte, než jdete do akce? Zvažujete pro a proti, píšete si seznamy, přemíláte v hlavě, co všechno by se mohlo podělat, nebo si hrajete s možnostmi a s tím, co skvělého z toho může vzniknout?

Setkala jsem se u klientky s otázkou, jak a kde se vyřizuje živnostenský list. Při plánování její nové podnikatelské cesty byla ochotná seknout se na tomto snadno řešitelném bodě. Daleko složitější otázky přitom zvládla sama sobě zodpovědět lusknutím prstů.

Někdy se chytáme podobných maličkostí, abychom nemuseli odhalit strach, který čeká za oponou. Tohle neseženu, tamto ještě neumím, toto jsem zatím nikdy nezkoušela.

NENECHME SE BRZDIT ŘEŠITELNÝMI VĚCMI.
PROZKOUMEJME, CO LEŽÍ V DALŠÍCH VRSTVÁCH A CO JE SKUTEČNOU PŘÍČINOU ODKLÁDÁNÍ.

Uvedu příklad z vlastní praxe – před pár lety jsem si říkala, že až bude opět povoleno pořádat skupinové akce, nemůžu vypsat off-line kruhy, protože v pracovně ještě nemám pořádný kávovar (a lidi samozřejmě primárně půjdou na kafe, nikoli na akci, žeano) .

Když mi došlo, jak absurdní argument to je, odhrnula jsem oponu a našla strach z toho, co bude za pár měsíců, jestli ještě bude nějaká pracovna, jestli mi tam budou chodit lidi, i když nejsem zrovna Hospoda na mýtince.

Tohle uvědomění mi hodně pomohlo znovu se nadechnout, projít si všechny obavy a prozkoumat, jak moc mohou být reálné – a taky najít alternativní řešení.

Tento bod je hodně důležitý. Vyzkoušejte to sami na sobě. Když se budete něčeho bát, sepište si na papír všechny zádrhely, které vás napadnou (i ty nejabsurdnější, třeba že si ráno kydnete na halenku zubní pastu a nestihnete kvůli tomu přijít včas na schůzku).

Pak si projděte bod po bodu a sami sobě řekněte, jak moc je reálné, že se zrovna tohle přihodí, a když ano, jaké jiné možnosti v tu chvíli existují.

Touto metodou se dá krásně předem eliminovat panika při balení dvojčat na tábor stejně jako při rozjíždění nového pracovního projektu.

KDYŽ MĚ PŘEPADNOU STRACHY, KOUKNU NA SEZNAM A VIDÍM, ŽE JE ZDE DALŠÍ MOŽNOST. OTESTUJTE A DEJTE MI VĚDĚT, JAK TO DOPADLO.

Když se potřebuji rozhodnout, ale hlavou mi běhají jiné věci

Máte-li v hlavě napěchované nějaké dlouhodobé trable, něco, co nejde vyřešit za chvíli, neprodlužujte si tím agónii nerozhodnosti.

Domluvte se se svou myslí, že o věcech k řešení víte, a že se k nim zase vrátíte ….. (doplňte datum). Odložené problémy budou vědět, že na ně nezapomenete a hodláte je řešit, a dají si oraz, čímž ho dopřejí i vám. / funguje to, testováno na lidech /

Pokud to potřebujete více podpořit, představte si, že vše potřebné naskládáte do krabičky (batohu, krosny či nůše s víkem) a odložíte do trezoru. Na jeho dveřích si pomyslně nastavte časový zámek.

Doporučuji se v domluveném termínu skutečně vrátit a svému nákladu starostí se pověnovat – nejlépe roztřídit, zjistit, co už v mezičase vyšumělo, co akutně klepe na dveře a chce rozčísnout co nejdřív, co můžete delegovat a co ještě chvilku počká. Hlavně si ten batoh, krosnu či nůši už dál nepřicpávejte…

JAKÉ VÝMLUVY VÁM UMOŽŇUJÍ ZŮSTAT V BEZPEČÍ NEMŮŽU, NEJDE, NEUMÍM,
A SVOJE ROZHODNUTÍ ODLOŽIT NA POZDĚJI?

Když jedu na autopilota a nutnost volby mě paralyzuje

Jak nám změna úhlu pohledu a vypnutí autopilota pomůže v situacích, kdy se motáme v kruhu a nedaří se z něj vystoupit?

Zkuste si udělat malý experiment: nakreslete si na větší papír kruh a po jeho obvodu umístěte postupně vše, co vás drží v zamotaných myšlenkách.

Krok za krokem objevujte a zvědomujte si vše, co do tohoto křeččího kolečka patří. A nebojte se začít klidně uprostřed, právě z toho bodu, ve kterém se nyní nacházíte.

Prozkoumejte každý jeden bod z různých stran:

Kolik času tímto reálně trávím?
Co mi tato činnost přináší?
Jaký ideální výsledek z toho potřebuji?
Jak se ve skutečnosti cítím, když to mám „hotovo“?
Jak by to mohlo vypadat, kdyby tuto činnost řešil/a… (doplň svůj životní nebo podnikatelský vzor)?
Můžu ji na někoho delegovat?
Jaké jsou zde jiné možnosti?
Co se stane, když ji úplně škrtnu?

Když to vezmete poctivě a důsledně, měli byste se dobrat nejen konce, ale hlavně začátku této dráhy. Přijdete konečně na to, co bylo tím startovním výstřelem, které nás nutí běhat stále dokola bez vidiny dosažení cíle.

Jak se vypořádat s prokrastinací? Čtěte ZDE.

Když už mám vybráno, ale nemám na to čas

Ukažme si to třeba na běžném přání začlenit víc procházek do běžného dne. Nechme stranou, zda se nám chce nebo nechce, jaké je venku počasí a podobně a mrkněme se na to, jak dostat procházky (nebo třeba čtení, hru na ukulele, doplést svetr apod.) do běžného režimu.

Položte si zásadní otázku: co mi to přinese, když budu XY dělat každý týden? Nespokojujte se s jednoslabičnou odpovědí a běžte do hloubky. Vytáhněte na světlo předpokládané emoce, pocity, přínosy v širším měřítku.

Skvěle pomáhá, když si sami sebe na chvíli představíte, že se to už děje, že každý týden vyrážíte na procházku. Pobuďte si v tom chvíli. Jak se cítíte? Je to povznášející, uvolňující, radostné? Paráda, to jsme nejspíš chtěli.

Jaké další benefity vám to může přinést? Kdybych to řešila ze svého pohledu, určitě uvítám například zvýšení kondice a snížení váhy. Nezanedbatelnou složkou je vyčištění hlavy, pobyt v lese (který je sám o sobě léčivý), méně času stráveného u monitoru nebo nad mobilem. Můžu se víc vídat s „chodícími“ kamarádkami, když je přizvu s sebou. A tak dále, každý si dosaďte to svoje.

Když už máte pohromadě PROČ ANO, je daleko snazší udělat si na to prostor. Znáte to, když chceme, tak jde cokoliv. Někdy stačí třeba vstát jeden den o hodinu dřív a posunout si příchod z práce, nebo vyrazit brzy ráno, když je ještě venku klid. Možnosti tu jsou.

Sečteno a podtrženo

Jak si usnadnit rozhodování a dobrat se relevantní volby?

Čeká-li vás důležité rozhodnutí, vytvořte si pohodu, příjemné prostředí a pořádně se na to vyspěte. Nevybírejte si, pokud jste hladoví, unavení nebo naštvaní.
Dopřejte si čas, nerozhodujte se pod tlakem nebo v nevýhodné pozici. Máte právo si svou volbu promyslet. A máte právo změnit názor.
Představte si, jaký dopad bude mít konkrétní volba na váš život za týden, měsíc, rok. Je vážně tak zásadní, jestli si na jednání vezmete modrou nebo šedivou košili?
Váháte-li mezi více možnostmi, napište si jednotlivé varianty na papír a postupně si na ně stoupněte. Jak se cítíte v jednotlivých volbách? Co vám říká vaše tělo?
Jdete-li si pro radu, ptejte se člověka, který už podobnou situaci řešil, jeho výsledek s vámi rezonuje a má podobné podmínky jako vy.
Nepodceňujte svou intuici. Ví, co dělá.

Jeden z oblíbených citátů Henryho Forda praví: Když si myslíš, že to zvládneš, nebo si myslíš, že to nezvládneš, v obou případech máš pravdu.

Jaká přesvědčení o sobě samém vás brzdí v životě nebo v podnikání?
Jaká přesvědčení vás podporují a dodávají vám sílu a energii?

Vybírejte to, co je v souladu s vámi a vašimi záměry, není v rozporu s dobrými mravy a dává to smysl ve více rozměrech.

Čeká vás nová životní etapa, nový projekt nebo zásadní vykročení z komfortní zóny?

Mrkněme se na to spolu – třeba v rámci půldenního VIP balíčku NOVÉ ZAČÁTKY.